_
TEXT:
Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI
_
OBRÁZEK:
Umělá Inteligence Microsoft Bing pomocí DALL·E 3
_
Ketogenní dieta je nízkosacharidový, vysokotukový režim, který posouvá metabolismus směrem k využívání tuků jako primárního zdroje energie místo sacharidů. V tomto stavu tělo přechází do ketózy, kdy játra produkují ketolátky jako alternativní palivo pro buňky. Klíčovým procesem, který umožňuje fungování těla při minimálním příjmu sacharidů, je glukoneogeneze – tvorba glukózy z nesacharidových substrátů.
Co je glukoneogeneze?
Glukoneogeneze je metabolický proces, při kterém tělo syntetizuje glukózu z látek, které nejsou sacharidy, aby zajistilo dostatek glukózy pro buňky, které ji nezbytně potřebují, například:
- Mozek (částečně závislý na glukóze i v ketóze)
- Erytrocyty (červené krvinky), které nemohou využívat ketolátky
- Ledviny a další tkáně
Proces probíhá především v játrech (a v menší míře v ledvinách) a zahrnuje přeměnu těchto substrátů:
1. Aminokyseliny (z rozkladu svalových bílkovin nebo z potravy)
2. Glycerol (ze štěpení triglyceridů, tj. tuků)
3. Laktát (z anaerobního metabolismu, např. během cvičení)
Glukoneogeneze a ketogenní dieta
Při ketogenní dietě se příjem sacharidů obvykle omezuje na 20–50 g denně, což je množství, které nestačí k pokrytí běžných potřeb těla (přibližně 100–120 g glukózy denně). Aby tělo zajistilo dostatek glukózy pro základní funkce, aktivuje právě glukoneogenezi. Tento proces je klíčový pro přežití při nízkém příjmu sacharidů nebo hladovění.
Vliv bílkovin na glukoneogenezi
Příjem bílkovin hraje významnou roli v regulaci glukoneogeneze, protože aminokyseliny z potravy jsou jedním z hlavních substrátů pro tvorbu glukózy. Při nadměrném příjmu bílkovin (např. více než 2 g na kg tělesné hmotnosti) může tělo začít přeměňovat přebytečné aminokyseliny na glukózu prostřednictvím glukoneogeneze.
Tento jev může mít několik důsledků:
- Snížení hloubky ketózy: Vyšší hladiny glukózy v krvi mohou vést ke snížení tvorby ketolátek.
- Zpomalení hubnutí: Pokud glukóza z glukoneogeneze překračuje energetické potřeby, může dojít k narušení kalorického deficitu.
Na druhou stranu, příliš nízký příjem bílkovin (pod 1 g na kg tělesné hmotnosti) může vést k odbourávání svalové hmoty, protože tělo si zajistí aminokyseliny z vlastních tkání.
Energetická efektivita glukoneogeneze
Glukoneogeneze je energeticky náročný proces. Přeměna glycerolu, aminokyselin nebo laktátu na glukózu vyžaduje značné množství ATP (energie), což znamená, že při ketogenní dietě se může metabolismus mírně zrychlit. Tento jev přispívá k celkovému kalorickému výdeji a může být jedním z faktorů, proč ketogenní dieta podporuje hubnutí.
Mozek a glukoneogeneze
Přestože ketolátky pokrývají většinu energetických potřeb mozku během ketózy (až 70 %), zbylých 30 % energie mozek stále čerpá z glukózy. Tato glukóza pochází primárně z glukoneogeneze, což zajišťuje normální fungování mozkových funkcí i při dlouhodobém omezení sacharidů.
Regulace glukoneogeneze při ketogenní dietě
Aby byla glukoneogeneze efektivní a zároveň nenarušovala ketózu, je důležité:
1. Mít optimální příjem bílkovin: Pro většinu lidí na keto je vhodné konzumovat 1,2–1,6 g bílkovin na kg cílové tělesné hmotnosti.
2. Omezit sacharidy: Nižší hladiny inzulinu podporují glukoneogenezi a ketózu.
3. Zahrnout dostatek tuků: Tím se minimalizuje potřeba těla přeměňovat bílkoviny na glukózu, což podporuje hlubší ketózu.
Závěr
Glukoneogeneze je zásadním procesem, který umožňuje přežití a fungování těla během ketogenní diety. Ačkoli je nezbytná pro tvorbu glukózy pro specifické tkáně, její nadměrná aktivace vlivem vysokého příjmu bílkovin může narušit ketózu. Vyvážený příjem makroživin, zejména bílkovin a tuků, je proto klíčem k dosažení úspěšné a dlouhodobě udržitelné ketogenní diety.
Žádné komentáře:
Okomentovat