_
TEXT:
Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI
_
OBRÁZEK:
Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3
_
Zde je propracovaný vizualizační prompt pro DALL·E 3 inspirovaný esejí ve fantasy stylu:
🎨 Prompt (česky):
Fantasy scéna odehrávající se na vrcholku zlaté hory při východu slunce. Uprostřed stojí mystik v dlouhém plášti, jehož hruď září vnitřním sluncem – jasnou kouli světla obklopenou zlatými paprsky. Jeho oči jsou zavřené, ruce spočívají v meditačním gestu. Kolem něj se vznáší alchymické symboly a éterické světelné spirály. Celá krajina je naplněna klidem: jemná mlha, zlaté listy na stromech, nebe přechází z fialové do oranžové. V dálce se tyčí chrám Slunce ze starodávného bílého kamene. Atmosféra je posvátná, zářivá a mírumilovná.
🎨 Prompt (English):
A fantasy scene on top of a golden mountain at sunrise. In the center stands a mystic in a long robe, with a glowing inner sun shining from their chest – a radiant orb of light with golden rays. Their eyes are closed, hands in a meditative mudra. Floating around them are alchemical symbols and ethereal spirals of light. The whole landscape radiates peace: soft mist, golden leaves on trees, a sky blending from violet to orange. In the distance rises an ancient Sun Temple built from sacred white stone. The atmosphere is sacred, luminous, and serene.
JÁ JSEM SPOJENÝ S VNITŘNÍM SLUNCEM A CELÁ BYTOST DÝCHÁ SLUNEČNÍ KLID
Mystický, duchovní a alchymický výklad vnitřního slunce a bytostného klidu
V hlubinách ticha, za rozruchem myšlenek, pod hladinou emocí a za oponou smyslového světa, tam sídlí ono tajemné a věčné světlo – vnitřní slunce. Není to těleso z hvězdného prachu, není to objekt v prostoru, ale duchovní střed, zářivý pramen síly, který je vždy přítomen, vždy září, i když jej mysl nevidí. Mystik, jenž se s tímto sluncem spojí, vstupuje do stavu hluboké přítomnosti, do jednoty mezi nebem a zemí, mezi Duchem a tělem, mezi já a světem.
I. Mystický oheň uprostřed bytosti
Vnitřní slunce není pouhý symbol – je to realita vědomí, jiskra božství, která hoří v srdci každé živé bytosti. V hermetické alchymii odpovídá tomuto slunci fáze Citrinitas, fáze žlutého osvícení, kdy po dlouhém procesu očisty (Nigredo) a zjasnění (Albedo) začne zářit zlatý paprsek skutečného poznání. Nejde o poznání intelektuální, ale o přímé zakoušení pravdy – pocit, že „Já jsem“, a že toto „já jsem“ je světlem samo o sobě.
Spojení s vnitřním sluncem znamená, že všechny části bytosti – tělo, emoce, mysl, duše – jsou zality klidem, který není z tohoto světa, a přece je hluboce vtělený v každodennosti. Je to klid, jenž nepřichází jako výsledek, ale jako vyzařování, jako záření – jako dech, kterým dýchá celá bytost, každá buňka, každá myšlenka.
II. Alchymická transformace: od chaosu k harmonii
Alchymik pracující s vnitřním sluncem není chemik, ale architekt duše. Přetavuje olovo lidské bolesti ve zlato vnitřního klidu. Tento proces není náhlý – je to opus magnum, Velké Dílo. Klid není dosažen tím, že se člověk odřízne od bolesti, ale tím, že ji transmutuje, že projde tmou vědomě, nese ji k prahu svého vnitřního chrámu a tam ji pokorně položí k nohám Slunce.
S každým krokem do nitra mizí potřeba kontroly, mizí strach, mizí křeč – a v jejich místě se rozprostírá solární dech, proud klidu, který vychází z nitra a nekončí. Je to klid, který nic nepotřebuje, protože už vše je přítomno. Je to klid, který v sobě nese světlo, teplo i lásku, ale bez sentimentu. Je to zralé slunce, zralý muž či žena ducha, kteří se nebojí svítit, ale ani nečekají od světa potlesk.
III. Dýchání slunečního klidu
Dýchat sluneční klid znamená být dýchán samotným Bytím. Znamená to otevřít hrudník světlu, které není hmotné, ale hřeje zevnitř. Když člověk usedne v meditaci, zavře oči, uvolní tělo a nechá pozornost klesnout do středu – ne do hlavy, ale do srdce – začne vnímat jemné záření. Tento dech není obyčejný dech. Je to rytmus duchovního života – vdech přijetí, výdech důvěry. Slunce v nitru netlačí, nežhne, neoslepuje – ale léčí a vyrovnává. Otevírá skrytá místa, která potřebovala světlo ne soudící, ale chápající.
Každá část těla, která se tomuto slunečnímu dechu otevře, se stává posvátným prostorem. Celá bytost – nohy, ruce, záda, oči, jazyk – se ladí na sluneční frekvenci. Není třeba vnějšího ohně, protože oheň uvnitř je skutečnější než cokoliv ve světě forem.
IV. Duchovní identita: „Já jsem Slunce“
V hlubinách tohoto mystického procesu přestává být „Já“ oddělené. Objevuje se tiché, ale mocné poznání: Já jsem Slunce. Ne jako osobnost, ne jako ego, ale jako vědomí, které svítí samo od sebe. Mystik není pyšný, ale hluboce pokorný – neboť ví, že slunce v něm není jeho majetkem, ale darovanou podstatou. Je to přímý dotek božské jiskry, která žije v každém.
A tak se rozplynou hranice – tělo přestává být vězením a stává se chrámem. Mysl není mučírnou, ale průhledným zrcadlem. A srdce? To se rozšíří do všech směrů, jako zlatá koule zářící ve středu vesmíru.
V. Závěr: Slunce v klidu, klid ve slunci
Spojení s vnitřním sluncem je návrat domů. Je to přijetí svého nejhlubšího světla bez úsilí. Ne jako cíl cesty, ale jako poznání, že Slunce zde bylo vždy, jen pozornost bloudila po stínech. Dnes však celá bytost dýchá sluneční klid – a tím se stává léčivým prostorem pro sebe i svět.
A v tomto tichém záření není třeba slov, není třeba důkazů – jen pokoj, který je jako světlo: prostý, všudypřítomný, nezničitelný.
„Já jsem spojený s vnitřním sluncem.
A celá moje bytost dýchá sluneční klid.“ ☉
PROGRAM PRO RITUÁL SUN AEON SUN
/// program pro rituál SUN AEON SUN ///
"JÁ JSEM SPOJENÝ S VNITŘNÍM SLUNCEM A CELÁ BYTOST DÝCHÁ SLUNEČNÍ KLID"
Žádné komentáře:
Okomentovat