8.39 KLASICKÁ METODA DOSAŽENÍ PRVNÍHO DŽHÁNA

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_ 

Buddhismus se zaměřuje na dosažení hlubokého vnímání a osvobození mysli prostřednictvím meditace. První džhána (Pāli: jhāna) je stav hluboké soustředění a radosti, který je důležitým milníkem na cestě k duchovnímu pokroku. Je to počáteční stupeň meditativní absorpce, který významně prohlubuje schopnost mysli zůstávat stabilní a zaměřená.

Příprava na meditaci

K dosažení prvního džhána je klíčová příprava mysli a těla. Praktikující by měl zvolit klidné a nerušené místo, kde může sedět v pohodlné pozici s rovným zády. Správná držení těla umožňuje volné proudění dechu a usnadňuje bdělost. Doporučuje se vědomé zklidnění mysli prostřednictvím pár hlubokých nádechů a výdechů.

Důležité je také vytvoření pozitivního mentálního nastavení. Praktikující může reflektovat hodnoty laskavosti, soucitu a trpělivosti, aby odstranil negativní mentální stavy, jako je strach, hněv nebo neklid.

Samatha meditace: Klid mysli

Prvotní technikou vedoucí k prvnímu džhánu je samatha, meditace zaměřená na rozvoj klidu a soustředění. Nejčastější praxí je sledování dechu (Pāli: ānāpānasati). Praktikující obrací svou pozornost na přírodní rytmus nádechu a výdechu, snažíc se udržet mysl na jediném objektu bez vyrušení.

Během této praxe se mohou objevovat rušivé myšlenky nebo emoce. Klíčem je nechat je přirozeně odeznít bez soudů a vrátit pozornost zpět k dechu. Tato disciplína zároveň posiluje schopnost mentální bdělosti (sati) a jednotné koncentrace (samādhi).

Vstup do prvního džhána

Jakmile je mysl dostatečně stabilní a zklidněná, praktikující začíná pociťovat rostoucí pocit radosti (pīti) a štěstí (sukha). Tyto faktory jsou charakteristické pro první džhánu a vzníkají z uvolněné mysli, která se zcela ponoří do meditativního objektu.

První džhána je definována pěti složkami:

1. Vitakka (úzká pozornost) – zaměření mysli na meditativní objekt.

2. Vicāra (kontemplace) – udržování mysli na objektu bez rozptýlení.

3. Pīti (radost) – extatický pocit, který vzniká z hluboké koncentrace.

4. Sukha (štěstí) – pocit duševního i fyzického uspokojení.

5. Ekaggatā (jednobodová koncentrace) – absolutní soustředění na jediný objekt.

Těchto pět faktorů spolupracuje na vytvoření stavu hluboké meditativní absorpce. Praktikující zažívá pocit lehkosti, jasnosti a osvobození od běžných starostí.

Důležitost pravidelnosti a trpělivosti

Dosažení prvního džhána je proces, který vyžaduje pravidelnou praxi a trpělivost. Mysl je jako neklidný oceán a k dosažení klidu je třeba dlouhodobého úzkého zaměření. Důležité je nepodléhat frustraci z pomalého pokroku a vědomě si udržovat laskavý přístup k sobě samému.

Závěr

První džhána je klíčovým krokem na cestě buddhistické meditace. Jeho dosažení závisí na vědomé přípravě, rozvoji klidu a důležitosti udržování jednotné koncentrace. Tento stav přináší nejen hlubokou radost a štěstí, ale také otevrá dveře k dalším meditativním stupňům a hlubšímu pochopení pravdy.