BE.76 VĚČNÝ DEN MYSTIKA: SLUNCE, KTERÉ NIKDY NEZAPADÁ

 _

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

SHRNUTÍ

✨🌞 Věčný den mystika: Slunce, které nikdy nezapadá 🌟💫

Mystik na své cestě prochází střídáním bdění a spánku, dne a noci, jasného světla i temnoty. Ale jak probouzí Vnitřní Slunce (Sol Philosophorum), začíná se jeho vědomí stabilizovat. Tento vnitřní oheň se živí paprsky Velkého Centrálního Slunce, prapůvodního zdroje, který nezná západ ani úsvit.

Zpočátku je světlo křehké, září jen v meditaci či modlitbě. Postupně však proniká hlouběji, až se stává součástí samotného nitra. Když se Sol ustálí a zahušťuje, přeměňuje se v Lapis Philosophorum — nesmrtelný kámen. To, co bylo procesem, se stává stavem: den bez noci, bdění i ve spánku.

Tělo odpočívá, oči se zavírají, dech zpomaluje — ale vědomí zůstává jasné. Mystik „dělí“ i ve snu, sleduje proud obrazů a energií, aniž by se jimi nechal unášet. Velké Centrální Slunce už není vzdálený zdroj, ale přímou součástí bytosti; postava se stává kanálem věčného světla.

Tento stav není napjatou bdělostí, ale otevřeným prostorem, kde všechno je prozářeno. Spánek už není zapomněním — je jen jinou formou vnímání. Sol a Lapis jsou jedno, a mystik se stává živým zrcadlem Velkého Centrálního Slunce. Tak se rodí perpetuus dies — věčný den, kdy světlo nikdy nezapadá a vědomí je stále přítomné, jasné a svobodné.

🌞

PLNÁ VERZE NA BLOGU:

https://sun-aeon-sun.blogspot.com/2025/08/be76-vecny-den-mystika-slunce-ktere.html

🌞

#aichatgpt #dall #vnitrnislunce

VSTUP PRO GENERÁTOR OBRÁZKŮ

Český popis pro DALL·E 3:

„Mystická kosmická scéna zobrazující mystika v meditační pozici, který spí, ale jeho vědomí stále svítí. V hrudi mu září Vnitřní Slunce (Sol Philosophorum), které se postupně krystalizuje do Lapis Philosophorum — průsvitného, mnohoúhelníkového kamene se zlatými a rudými odlesky. Nad postavou září Velké Centrální Slunce jako nekonečný zdroj světla, jeho paprsky prostupují tělem mystika a jeho spánkem. Kolem postavy se vznášejí jemné, průsvitné alchymické symboly Slunce, Měsíce, rtuti a síry. Atmosféra je nadčasová, majestátní a éterická, plná zlatobílého světla, které ukazuje stav věčného dne a bdělého vědomí.“

English prompt for DALL·E 3:

“Mystical cosmic scene depicting a mystic in a meditative pose, sleeping yet fully conscious. Within their chest shines the Inner Sun (Sol Philosophorum), gradually crystallizing into the Lapis Philosophorum — a translucent, multifaceted stone with golden and red reflections. Above the figure, the Great Central Sun shines as an infinite source of light, its rays permeating the mystic’s body and sleep. Around the figure float delicate, translucent alchemical symbols of the Sun, Moon, mercury, and sulfur. The atmosphere is timeless, majestic, and ethereal, filled with golden-white light that conveys the state of eternal day and awakened consciousness.”

Věčný den mystika: Slunce, které nikdy nezapadá

Když se mystik vydává na cestu, jeho vědomí je ještě jako země obíhající kolem Slunce – střídá se den a noc, jas a temnota, bdění a spánek. Ale jak kráčí dál, proniká skrze vrstvy stínů a postupně v sobě probouzí Vnitřní Slunce — Sol Philosophorum. Tento oheň se živí paprsky Velkého Centrálního Slunce, prapůvodního zdroje světla, jenž nezná západ ani úsvit.

Na začátku je toto spojení křehké. Mystik se ladí na světlo v meditaci, v modlitbě, v tichém nazírání. Jeho „den“ trvá jen tak dlouho, dokud dokáže udržet pozornost v nitru. Ale časem, skrze alchymické dílo v duši, světlo proniká hlouběji a hlouběji — už není jen návštěvníkem, stává se domovem.

Když se Sol Philosophorum ustálí, přichází zlom. Oheň a světlo se zahustí do podoby Lapis Philosophorum — nesmrtelného kamene. To, co bylo pohybem mezi světlem a tmou, se promění v trvalý stav. Vnitřní Slunce už nepotřebuje vycházet, protože se stalo pevným jádrem bytosti.

A právě zde mizí hranice mezi dnem a nocí, mezi bděním a spánkem. Tělo sice může odpočívat, oči se zavírají, dech se zklidňuje — ale v nitru svítí stále tentýž jas. Mystik se probouzí do snu stejně, jako by kráčel po denním světle. I v hlubokém spánku je vědomí přítomno, tiché a jasné, sledující proudy obrazů a energií, aniž by se jimi nechalo unášet.

Velké Centrální Slunce je v tomto stavu už ne odděleným zdrojem „tam nahoře“, ale přímou součástí bytosti. Mystik je jako planeta, která se zastavila ve svém oběhu a ponořila se přímo do svého Slunce — obklopená světlem ze všech stran, bez stínů. Tento stav je hermeticky popsán jako perpetuus dies — věčný den.

Takové vědomí je klidné, a přitom živé. Není to napjatá bdělost, ale otevřený prostor, v němž vše, co přichází, je okamžitě prozářeno. Není třeba „hlídat se“, protože už není co ztratit. A proto se říká, že mystik po realizaci Lapis „už nemusí spát“ — ne proto, že by tělo nepotřebovalo odpočinek, ale proto, že pro jeho vědomí už spánek neexistuje jako zapomnění.

A tak, když ostatní upadají do tmy, on jen zavírá oči do světla, které je vždy zde, stejně jasné v noci jako ve dne, stejně přítomné v dechu bdění i v tichu snu. To je pravý stav sjednocení — kdy Sol a Lapis jsou jedno, a mystik se stal samotným Velkým Centrálním Sluncem, z něhož kdysi přijal první paprsek.