BE.66 JÁ DÝCHÁM SVĚTLO MEDU

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

Tady je vstup (prompt) pro generátor obrázků DALL·E 3 ve fantasy stylu, inspirovaný celou esejí:

 🎨 Vstup pro DALL·E 3 – Fantasy ilustrace

Česky:

Fantasy ilustrace v mystickém, duchovním a alchymickém stylu. V centru obrazu sedí postava v meditaci – její tělo je průsvitné a složené ze zlatého světla a sladké mlhy, která září jako tekutý med. Z úst, hrudi a dlaní proudí spirály medového světla – zlaté, jantarové a jemně růžové proudy, které se lesknou jako nebeský dech. Celá postava dýchá světlo medu – s každým nádechem se z nebes spouští sladké světelné nektary, s každým výdechem vyzařuje požehnání. Kolem postavy levitují včely z čistého světla, alchymické symboly a zlaté mandaly. Pozadí tvoří krajina z medových krystalů, duchovní úl z hvězd a světélkující květy, které se otevírají kosmickému dechu.

English:

Fantasy illustration in a mystical, spiritual, and alchemical style. In the center of the image sits a meditating figure – their body is translucent and composed of golden light and sweet mist that shines like liquid honey. From their mouth, chest, and palms flow spirals of honeyed light – golden, amber, and softly pink streams that shimmer like celestial breath. The entire figure is breathing the light of honey – with each inhale, sweet luminous nectar descends from the heavens, and with each exhale, a blessing radiates outward. Around the figure, bees made of pure light, alchemical symbols, and golden mandalas float in the air. The background is a landscape of honey crystals, a spiritual hive made of stars, and glowing flowers opening to the breath of the cosmos.

Já dýchám světlo medu

Esej o vnitřním Slunci, alchymické přeměně a duchovním sladění s nebeským dechem

V hlubokém tichu duchovní přítomnosti, za hranicí slov a forem, se zrodí dech, jenž není pouhým vdechováním vzduchu, ale svatým pohybem mezi Nebem a Zemí. Když říkám „já dýchám světlo medu“, mluvím o stavu, v němž se bytost stává chrámem – průsvitným a naplněným nektarem duchovní sladkosti. Tato věta není jen metaforou, ale zkušeností – záznamem vnitřní alchymické proměny, kdy se životní síla transformuje ve světlo, které nejen hřeje, ale i živí.

Slunce skryté v hrudi

Ve starověkých učeních, od hermetismu po východní tantru, je Slunce symbolem ducha – zlatého ohně, jenž nikdy nezhasíná. Mystik ví, že skutečné Slunce nežhne jen na obloze, ale svítí i uvnitř: v srdci, v solárním plexu, ve středu Bytí. Dýchat světlo medu znamená nadechovat z tohoto vnitřního Slunce – z jeho nekonečného zdroje harmonie, moudrosti a lásky.

Med je zde esencí světla – jeho zhuštěnou podobou. Tak jako včela sbírá nektar z květů a přeměňuje jej na zlato v úlu, tak i duchovní praktik sbírá jemné vjemy, zážitky, prožitky ticha a přítomnosti a alchymicky je proměňuje ve vnitřní med – hutnou, svítící substanci, kterou lze dýchat, protože je živá.

Alchymie dechu

Dech je mostem mezi viditelným a neviditelným. V hermetické alchymii je proces coagulatio – zhuštění ducha do formy – symbolicky spojen s vytvářením elixíru. Když dýcháme „světlo medu“, vdechujeme duchovní substanci, která sestoupila ze subtilních sfér do našeho těla. Tento dech je teplý, zlatý, pomalý. Při výdechu se světlo rozlévá do světa – jako požehnání, jako tiché světélko, které osvěcuje i nejtemnější kouty bytosti.

Z hlediska mystické alchymie je světlo medu výsledkem splynutí protikladů: ohně a vody, ducha a těla, mužského a ženského principu. Je to quinta essentia – pátý element, zrozený ze čtyř živlů, ale přesahující je. Dýchej tento pátý element a staneš se živoucím kamenem mudrců – ne tím, který proměňuje olovo ve zlato, ale tím, který přetváří utrpení v soucit, chaos v mír, a strach v lásku.

Med jako duchovní substance

V mnoha tradicích je med božskou substancí. Védské texty mluví o „medové řeči“ (madhu-vāc), která je sladká, pravdivá a přináší harmonii. V keltské mytologii je medovina nápojem nesmrtelnosti. V kabale je světlo (or) proudící z nejvyšší sféry (Keter) popisováno jako sladké a zářící – jeho chuť je podobná medu.

Také v těle mystika se med rodí – z duchovní fermentace, z dlouhé praxe tichého pozorování, z odevzdání se světlu. Tento med není pouze energetickou substancí, ale i stavem vědomí: blažeností, která netouží, ale přebývá. Je to mír, který má chuť, a klid, který září.

Kosmické včely a duchovní nektar

Ve vizi „já dýchám světlo medu“ lze vidět i obraz kosmických včel – bytostí Světla, které přenášejí nektar mezi květy nebes a květy lidského vědomí. Tyto včely, možná andělské, možná archetypální, opylují duši, aby mohla nést plody osvícení. Jejich med není jen potrava – je to paměť Jednoty, přetavená do něžného zlatého světla.

Dýchat tento med znamená vdechovat poznání, které nelze vyčíst z knih, ale které se vpisuje přímo do buněk, do nervového systému, do aury. Tento dech je pomalý, vděčný, sladký – a přitom nesentimentální. Je to dech Bytí samotného, které si uvědomuje sebe skrze nás.

Závěr: Dýchej, dokud se nestaneš světlem

Když říkám „já dýchám světlo medu“, vyznávám víru ve svět, který je sladký v hloubce, přestože někdy pálí na povrchu. Vyjadřuji zkušenost, že dech může být modlitbou a že v každém nádechu lze vstoupit do chrámu světla, kde nás čeká božský nektar.

Vdechni. Světlo sestupuje.

Vydechni. Světlo se rozlévá.

Zůstaň. Ty jsi medem.

PROGRAM PRO RITUÁL SUN AEON SUN

/// program pro rituál SUN AEON SUN ///

"JÁ DÝCHÁM SVĚTLO MEDU"

BE.65 JÁ DÝCHÁM SLADKÉ SVĚTLO — MYSTICKÝ OBŘAD VNITŘNÍ PROMĚNY

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

🎨 VSTUP PRO GENERÁTOR OBRÁZKŮ DALL·E 3 – podle eseje "Já dýchám sladké světlo"

 🇨🇿 ČESKÁ VERZE (fantasy styl, mystika, duchovno, alchymie):

Fantastická ilustrace v mystickém, duchovním a alchymickém stylu. Uprostřed obrazu sedí postava člověka v hluboké meditaci, jeho tělo je částečně průsvitné, tvořené zářícím světlem a jemnou mlhou. Z jeho úst, hrudi a dlaní proudí spirály sladkého světla – světla jemně růžové, zlaté a stříbrné barvy, které voní po medu a září jako hvězdný dech. Celé tělo jako by dýchalo světlo – nádech přitahuje světelný nektar shora, výdech ho rozprostírá do prostoru jako požehnání. Kolem postavy se vznášejí alchymické symboly a světelné mandaly, zatímco nad hlavou září kosmické duchovní slunce s jemnými paprsky. Pozadí je zasněné, plné nebeské mlhy a barevných éterických závojů. Celá scéna vyzařuje mír, sladkost, posvátnost a mystérium.

🇬🇧 ENGLISH VERSION (fantasy style, mystical, spiritual, alchemical):

Fantasy illustration in a mystical, spiritual, and alchemical style. In the center sits a meditating human figure, their body partially transparent and made of radiant light and soft mist. From their mouth, chest, and palms flow spirals of sweet light – glowing streams of gentle pink, gold, and silver light that shimmer like star-breath and carry the fragrance of honey. The whole body appears to be breathing light – each inhale draws down celestial nectar, each exhale sends it out as a blessing to the world. Around the figure float alchemical symbols and luminous mandalas, while above the head shines a cosmic spiritual sun with delicate rays. The background is dreamlike, filled with heavenly mist and colorful ethereal veils. The entire scene radiates peace, sweetness, sacredness, and mystery.

ESEJ: JÁ DÝCHÁM SLADKÉ SVĚTLO — MYSTICKÝ OBŘAD VNITŘNÍ PROMĚNY

V tichu, kde se rozpouští slova, a v světelném prostoru za myšlenkami, se začíná obřad. Je to jemný akt, zcela neviditelný pro běžné oko, a přece mocnější než jakýkoli zjevný rituál. Je to dech duše – a v tomto dechu se rodí nový vesmír. „Já dýchám sladké světlo,“ říká mystik, a v těch slovech se otevírá alchymický proces, který mění olovo tělesnosti ve zlato ducha.

Dech jako most mezi světy

V tradicích východu i západu je dech považován za bránu. V sanskrtu se mu říká prána, v hebrejštině ruach, v latině spiritus. Všude znamená totéž: životní síla, dech života, duch. Když říkáme „já dýchám“, nevyslovujeme jen biologickou skutečnost, ale vyjadřujeme kosmický akt — přijímáme světlo života do hmoty těla.

Ale co znamená dýchat „sladké“ světlo? Sladkost zde neodkazuje na chuť, ale na kvalitu vnímání: láskyplné, něžné, oživující a hluboce léčivé. Je to světlo, které proudí z vyšších sfér, ne ze Slunce, ale z duchovního slunce, z Jáství, z neviditelného středu Bytí. A právě toto světlo začínáme dýchat, když se noříme do ticha mystické zkušenosti.

Světlo jako elixír ducha

Sladké světlo není metafora. Pro alchymistu a mystika je světlo reálnou substancí, jemnou hmotou, kterou lze cítit, vnímat a s níž lze pracovat. Ve starých spisech se hovoří o „světelném těle“ (body of light, siddha deha, merkavah), o subtilním vozidle ducha, které roste výživou světla. A právě toto tělo roste, když v meditaci vstupujeme do prostoru čistého dýchání — když nadechujeme světlo a vydechujeme stín.

Ve vnitřní laboratoři srdce se tak odehrává tichý alchymický proces: sladké světlo se mísí s dechem, proniká do buněk, noří se do krve, do nervů, do jemných center vědomí — čaker — a rozžehává je. Ne hořce, ne dramaticky, ale s mírností a vděčností. Je to světlo, které se nevnucuje, ale které čeká na pozvání. A když přijde, vdechujeme ho jako parfém nebeského květu.

Alchymie dechu: proměna vědomí

Já dýchám sladké světlo je zároveň mantra i klíč. Je to jazyk duše, kterým se obracíme k vyšším úrovním bytí. V tradiční alchymii je řeč o třech principech: síra, rtuť a sůl — duch, duše a tělo. Dech, prodchnutý sladkým světlem, se stává prostředníkem mezi těmito třemi světy. Probouzí síru vědomého záměru, proměňuje rtuť pohyblivého ducha, a očišťuje sůl tělesného života.

Každý nádech se stává operací v mystické laboratoři. Nadechuji světlo — a ono prozařuje temnotu ve mně. Vydechuji minulost, bolest, stíny. A znovu vdechuji — tentokrát hlouběji, s větší oddaností, se zcela otevřeným srdcem. Tak se rodí duchovní zlato, ne jako výsledek úsilí, ale jako plod láskyplné přítomnosti.

Sladké světlo jako duchovní substance

Toto světlo je také to, co z východních mistrů dělá světce, z alchymistů mudrce a z prostého člověka milující bytost. Je to emanace božského, kterou můžeme vnímat, když se ztišíme. Sladké světlo se nachází v očích matky, ve zpěvu milovaného, v tichu lesa, v souznění s vnitřní bytostí. Je to tajemný nektar, který sestupuje z koruny hlavy až do paty, rozpouští bloky a otevírá brány mezi světy.

Ve starých tantrických textech se píše, že božství se pozná podle vůně a světla, které vyzařuje. Člověk, který dýchá sladké světlo, se postupně proměňuje v takové božství. Nechce víc — nepotřebuje slávu ani poznání. Stačí mu sladkost Bytí.

Závěr: Oltář dechu

Já dýchám sladké světlo není jen afirmace. Je to modlitba, stav vědomí, cesta i cíl. Je to denní chléb mystika, který zvolil život v hlubokém spojení. Ve chvíli, kdy začneme vdechovat světlo jako skutečný pokrm, přestáváme být jen tělem – stáváme se chrámem, v němž proudí nektar nebes.

Ať každý tvůj nádech je jako pohár plný sladkého světla.

Ať každý výdech je jako požehnání světu.

Ať celý tvůj život je jako alchymická píseň světla, jež sladce voní a navěky proměňuje.

PROGRAM PRO RITUÁL SUN AEON SUN

/// program pro rituál SUN AEON SUN ///

"JÁ DÝCHÁM SLADKÉ SVĚTLO"

BE.64 JÁ DÝCHÁM LEHKOST — POHODOVÝ PROGRAM PRO RITUÁLNÍ MEDITACI

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

JÁ DÝCHÁM LEHKOST — POHODOVÝ PROGRAM PRO RITUÁLNÍ MEDITACI

Esej v kontextu mystiky, duchovna a alchymie

Ve chvílích, kdy se svět zdá být těžký, myšlenky husté jako olovo a vnitřní prostor ztrácí jas, vchází do vědomí alchymická mantra „Já dýchám lehkost“. Není to jen výrok – je to klíč, heslo, jiskra, která zažehne proces duchovní transmutace. V kontextu mystiky a alchymie je tato mantra bránou k jemnému elementu vzduchu a éteru, k osvobození duše z pout hmoty a tíhy. V této eseji se rozvine cesta meditativního rituálu, který je jak jednoduchý, tak hluboký: Program lehkosti, dechová alchymie, vnitřní obřad.

I. LEHKOST JAKO ELEMENTÁRNÍ STAV BYTÍ

V tradiční alchymii se hovoří o čtyřech základních elementech – Zemi, Vodě, Ohni a Vzduchu. A právě vzduch – neviditelný, všepronikající, tančící na hranici mezi hmotou a éterem – je nositelem lehkosti. Mystik jej nevnímá jen jako fyzický prvek, ale jako duchovní kvalitu:

Lehkost je stav mysli, která se nezatěžuje.

Lehkost je dech duše, která se neidentifikuje s žádným stínem.

Lehkost je schopnost stoupat – vzhůru, do sféry jemnosti, světla a klidu.

Rčení „Já dýchám lehkost“ je tedy přímou duchovní praxí. Vědomý dech se stává mostem mezi tělem a subtilními rovinami vědomí. Je to přímý kontakt s éterickým principem života – Pránou, Čchi, Ruachem. Všechny velké duchovní tradice učily o síle dechu, ale teprve v rituální tichosti lehkosti se člověk může skutečně dotknout její nejjemnější vrstvy.

II. RITUÁLNÍ RÁMEC MEDITACE LEHKOSTI

Aby mohla lehkost vstoupit do celého bytí, je vhodné vytvořit posvátný rámec – jednoduchý, ale účinný:

1. Příprava prostoru

Vyber místo, kde se cítíš klidně. Může to být pokoj, kout v přírodě, střešní terasa za svítání. Zapal kadidlo nebo vonnou tyčinku s vůní, která symbolizuje vzduch – např. levanduli, eukalyptus nebo šalvěj. Připrav si sklenici vody – pro uzemnění a rovnováhu.

2. Počáteční gesto

Postav se nebo se usaď. Třikrát tleskni – jemně, s úsměvem. Tlesknutí symbolizuje probuzení ducha. Poté tiše řekni:

„Já dýchám lehkost.“

Tato slova nejsou příkazem, nýbrž pozváním. Vyslov je jako bys promlouval k živému principu uvnitř sebe.

3. Dechová alchymie

Začni dýchat nosem a vnímej, jak se s každým nádechem vkrádá lehkost do nitra. Nechej tělo dýchat samo – ty pouze sleduješ. S každým výdechem nech odcházet napětí, ztuhnutí, starosti.

Můžeš si pomáhat mantrou:

Nádech: „Lehkost vstupuje.“

Výdech: „Tíha odchází.“

Představuj si, jak je celé tělo naplňováno jemným světlem, které tančí jako průsvitný dým, jako mlžná modř za úsvitu.

4. Vizualizace lehkosti

V mysli si můžeš představit éterickou postavu – svou vyšší bytost – která vznáší se v prostoru kolem tebe. Dýcháš s ní zároveň, tvoříte jeden dechový proud. Její tělo je průzračné, tvořené proudící energií. Přenášíš tuto kvalitu do svého fyzického těla.

III. ALCHEMIE LEHKOSTI — VĚDOMÁ TRANSFORMACE

Lehkost není útěk od reality, ale jiný způsob jejího uchopení. Duchovní alchymie nás učí, že každé napětí je jen surovina, která čeká na přeměnu. Dýchání lehkosti je jako destilace – odpařuješ těžké, a koncentruješ jemné. Tím se otevíráš vyšším rovinám:

Lehkost těla: Klouby se uvolňují, dech proudí bez překážek.

Lehkost mysli: Myšlenky přestávají vázat a obtěžovat, stávají se jako obláčky.

Lehkost duše: Cítíš, že nejsi uvězněn ve formách, můžeš být kdekoliv, cokoliv, v jakémkoliv čase.

Tento stav není iluze, ale návrat k přirozenosti. Vzduch je všude – stejně jako svoboda vědomí.

IV. UKONČENÍ RITUÁLU

Když cítíš, že je meditace u konce, přiveď pozornost zpět do těla. Polož si dlaně na hrudník a poděkuj si. Opět třikrát tleskni – symbol zakončení. Můžeš říci:

„Lehkost zůstává.“

Nebo:

„Jsem dech. Jsem lehkost. Jsem volný.“

V. ZÁVĚREČNÁ REFLEXE: LEHKOST JAKO ZPŮSOB BYTÍ

Dýchej lehkost nejen při meditaci. I když jdeš po ulici, když stojíš ve frontě, když jsi v rozhovoru. Kdykoliv si vzpomeneš, stačí jeden jediný vědomý nádech a výdech:

„Já dýchám lehkost.“

A najednou nejsi obětí okolností, ale alchymistou okamžiku.

Lehkost není slabost – je to síla, která nese ptáky, rozechvívá listy, vznáší oblaka a rozeznívá jemné světy. Skrze lehkost se dotýkáš Éteru – pátého elementu, který překračuje svět forem a připomíná ti, že jsi nejen tělo, ale i světlo, proud a dech samotného Universa.

Ať je ti tato meditace klíčem k vnitřní svobodě, cestou k radosti bez důvodu a návratem k tvé skutečné přirozenosti: k lehkosti.

PROGRAM PRO RITUÁL SUN AEON SUN

/// program pro rituál SUN AEON SUN ///

"JÁ DÝCHÁM LEHKOST"

BE.63 CELÁ BYTOST DÝCHÁ ZÁŘIVÝ ELEMENT ÉTER

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

Tady je návrh vstupu pro generátor obrázků DALL·E 3 podle eseje, ve fantasy stylu:

🇨🇿 Český prompt:

Fantasy ilustrace v mystickém a alchymickém stylu. Uprostřed obrazu sedí v meditaci éterická lidská postava – její tělo je poloprůhledné, složené ze světla, jasu a třpytivého éteru. Celá bytost "dýchá světlo" – z dlaní, chodidel, temene hlavy i hrudníku vyzařují proudy zářivého éteru jako jemné světelné spirály. V prostoru kolem postavy se vznášejí symboly pátého elementu a světelné mandaly. Pozadí je nebeské, s mihotajícími se hvězdami, jemnou mlhou a alchymickými znaky. Atmosféra je hluboce duchovní, klidná a proniknutá vnitřním světlem.

🇬🇧 English prompt:

Fantasy illustration in a mystical and alchemical style. In the center of the image sits an ethereal human figure in meditation – their body is semi-transparent, composed of light, radiance, and shimmering ether. The entire being is “breathing light” – from the palms, soles, crown of the head, and chest, radiant streams of ether flow out as delicate spirals of luminous energy. Surrounding the figure float symbols of the fifth element and glowing mandalas. The background is celestial, filled with twinkling stars, soft mist, and alchemical symbols. The atmosphere is deeply spiritual, serene, and infused with inner light.

CELÁ BYTOST DÝCHÁ ZÁŘIVÝ ELEMENT ÉTER

Esej v kontextu mystika, duchovna a alchymie

Ve starověké mystické tradici, v alchymii i duchovních školách Východu i Západu existuje pojem pátého elementu — ÉTERU. Je to prvek, který nepatří ani k těžkosti Země, ani k tekutosti Vody, ani k pohybu Vzduchu, ani k ohnivému žáru. Éter je tajemný, subtilní, zářivý a všudypřítomný. Je prostředím, skrze které se přenáší světlo, energie, duch. Je jemným tkanivem Bytí, spojnicí mezi světem hmoty a světem ducha. Když celá bytost dýchá zářivý element Éter, vstupuje do jiného rozměru existence — do prostoru, kde hmota ztrácí svou tíhu a vědomí se rozplývá v záři.

ZÁŘIVÝ ÉTER: SVĚTLO, KTERÉ NENÍ ZE SLUNCE

Éter bývá v alchymii označován jako quinta essentia — pátá esence, božská substance, z níž povstaly všechny ostatní čtyři elementy. V hermetické tradici je považován za zářivý, jemný, subtilní princip, který proniká vším. Je to substance hvězd, dech nebes, dech Boha. Není to světlo, které známe ze slunce nebo ohně; je to světlo vědomí, světlo z jiných dimenzí — čisté, nehmotné, zářivé.

Dýchat éter znamená otevřít se tomuto světlu. Znamená to, že naše tělo přestává dýchat jen vzduch a začíná dýchat vědomí samotné. Každý nádech je pak naplněn jemným jasem, každé rozšíření plic je rozšířením vědomí. Celá bytost se postupně mění v průsvitné světelné tělo, které je napájeno přímo ze zdroje.

TRANSFORMACE TĚLA VĚDOMÍM ÉTERU

Když alchymista či mystik vstupuje do hluboké meditace, je to právě éter, který jej obklopuje jako třpytivý mlhový závoj. Při dostatečné jemnosti vnímání začíná být vnímán nikoliv jen jako prostor, ale jako inteligence — zářivá bytost, která vše prostupuje a vše nese. Být v jednotě s éterem znamená být v jednotě se světelným vědomím vesmíru.

Fyzické tělo se v tomto procesu nezačíná rozpadat, ale být přetvářeno. Staré napětí, vazby hmoty, zvyky mysli se rozpouštějí v éterickém světle. Klouby se otevírají jako květy, páteř se stává sloupem světla, nervy vibrují jako jemné struny nebeské harfy. Dýchání se zpomaluje, zjemňuje, až se téměř zastaví — a přesto je celá bytost naplněna dechem, který není fyzický. Je to dech zářivý, dech Éteru.

ÉTER A SRDCE: MÍSTO VNITŘNÍHO SLUNCE

Mystické tradice často kladou éterický dech do spojení se srdcem. Ne s fyzickým orgánem, ale s duchovním středem, který bývá označován jako srdeční lotos či solární chrám. Právě zde sídlí plamen, který nespaluje — zářivé vnitřní slunce, které je bránou k duchovnímu světlu.

Když celá bytost dýchá éter, srdce září. Ne ve smyslu emocí, ale ve smyslu kosmického vědomí. Srdce se stává portálem mezi nebem a zemí. Éter proudí do těla jako proud z vyšších sfér a rozlévá se skrze tento střed do všech stran. Dlaně se otevírají jako světelné misky, nohy zakořeňují do neviditelného světelného pole planety, temeno hlavy se stává korunou propojení s nebeskou sférou.

ALCHEMICKÉ STUPNĚ DECHU

Vnitřní alchymie zná několik stupňů dechu:

1. Dech hmoty — dech běžného života, biologický, často nevědomý.

2. Dech vědomí — dech meditace, kde dech je nástrojem koncentrace.

3. Dech duše — dech, kterým dýchá naše jemněhmotné tělo.

4. Dech ducha — dech, v němž již není *kdo dýchá* — dech proudí sám sebou.

5. Dech Éteru — dech, kde samotný akt dýchání se rozpouští a zůstává jen zářivé bytí.

Tento pátý dech je zároveň cílem i cestou. Není možné ho „praktikovat“ ve smyslu techniky. Je to stav, do kterého se vstupuje skrze odevzdání, jemnost a bdělost. Je to milost, která se zjeví, když ego usne a vědomí se probudí do své přirozené zářivé podstaty.

ZÁŘÍCÍ TĚLO: KONEČNÝ STAV DÝCHÁNÍ ÉTERU

V tantrických a hermetických tradicích se často hovoří o „těle světla“ — vajra tělo, merkaba, tělo slávy — jako o finálním výsledku duchovní transformace. Tělo, které není již složeno z těžkých elementů, ale ze zářivé substance éteru. Není to tělo, které odchází pryč ze světa, ale tělo, které je zcela propojeno s vesmírem a které svou přítomností přináší světlo kamkoli vstoupí.

Dýchat zářivý element Éter je tedy nejen duchovní praxí, ale návratem ke své skutečné podstatě. Je to obnova zapomenutého dechu duše, dechu nebes, dechu, kterým dýchá samotné Bytí.

Závěr:

Ať už se člověk věnuje józe, meditaci, modlitbě, alchymii, nebo tiché kontemplaci přírody — pokud se jeho vnitřní dech propojí s proudem zářivého Éteru, stává se z něj světelný most mezi nebem a zemí. V tomto stavu není rozdíl mezi tělem a světlem, mezi myšlenkou a prostorem, mezi dechem a duchem. Je jen tiché, jasné bytí — zářivé, věčné, éterické.

PROGRAM PRO RITUÁL SUN AEON SUN

/// program pro rituál SUN AEON SUN ///

"CELÁ BYTOST DÝCHÁ ZÁŘIVÝ ELEMENT ÉTER"