78.8 OSMÁ DŽHÁNA: STAV ANI-VNÍMÁNÍ-ANI-NEVNÍMÁNÍ

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

Osmá džhána, označovaná jako stav ani-vnímání-ani-nevnímání (nevasaññānāsaññāyatana), je nejvyšším meditačním dosažením v rámci nehmotných džhán (arúpa džhán). Tento stav představuje nejjemnější úroveň meditativní koncentrace, kde se mysl blíží úplnému ustání vnímání a prožitku, přesto si stále uchovává subtilní přítomnost vědomí. Je považována za vrchol meditativní zkušenosti předcházející dosažení úplného osvobození.  

Charakteristiky osmé džhány

Osmá džhána je charakterizována těmito klíčovými prvky:  

1. Extrémní subtilita vědomí: Mysl dosahuje stavu, ve kterém je vnímání tak jemné, že nelze jednoznačně říci, zda je přítomno, nebo ne. Tento stav se nachází na hranici mezi vědomím a jeho absencí.  

2. Opuštění všech konceptů: Meditující opustil všechny formy, představy a dokonce i koncept nicoty, který dominoval sedmé džháně.  

3. Maximální klid a vyrovnanost: Osmá džhána je stavem absolutního klidu, kde mysl není ovlivněna žádnými rušivými myšlenkami ani pocity.  

Přechod do osmé džhány

Cesta k osmé džháně vyžaduje postupné mistrovství ve všech předchozích džhánách. Po dosažení sedmé džhány, kde se meditující zaměřuje na nicotu, si uvědomí, že i tento stav je podmíněný. Následně svou pozornost odvrací od jakéhokoliv vnímání jako takového. Tento proces zahrnuje hluboké odpoutání od všech konceptů, což umožňuje mysli vstoupit do stavu, kde je vnímání extrémně jemné, téměř nepřítomné.  

Význam osmé džhány

Osmá džhána představuje klíčový mezník na cestě k transcendenci a osvícení. Její důležitost spočívá v následujícím:  

1. Překonání podmíněného vědomí: Meditující v tomto stavu překračuje všechny formy podmíněného vnímání a dosahuje klidu, který je nejblíže absolutní prázdnotě.  

2. Příprava na osvobození: Osmá džhána není sama o sobě cílem, ale poskytuje pevný základ pro dosažení úplného osvobození, známého jako nirodha samápatti nebo ustání vnímání a pocitů.  

3. Rozvoj hluboké moudrosti: Tento stav pomáhá meditujícímu rozpoznat, že i subtilní vědomí je podmíněné a tudíž nestálé (aničča).  

Praktické dopady osmé džhány

I když je osmou džhánu těžké aplikovat přímo v běžném životě, její dosažení může mít následující vliv:  

- Absolutní odpoutanost: Meditující se učí neulpívat ani na nejjemnějších formách vědomí, což přináší hlubokou svobodu od všech připoutaností.  

- Dokonalý klid: Zážitek osmé džhány podporuje schopnost zachovat vnitřní klid a vyrovnanost za jakýchkoliv okolností.  

- Schopnost vidět realitu jasně: Tento stav posiluje meditujícího v rozpoznání prázdnoty jako základní povahy všech jevů.  

Osmá džhána a cesta k osvícení

V buddhismu je osmou džhánu třeba chápat jako prostředek, nikoliv cíl. I tento stav je podmíněný a pomíjivý, a meditující by jej neměl zaměňovat za úplné osvobození. Buddha učil, že skutečné osvícení vyžaduje vhled do tří univerzálních pravd:  

- Pomíjivosti (aničča)

- Neuspokojivosti (dukkha)

- Nepřítomnosti já (anattá)

Osmá džhána připravuje mysl na nirodha samápatti, stav, kdy ustane veškeré vnímání i pocity. Tento stav umožňuje meditujícímu přímo zakusit prázdnotu a osvobodit se od všech připoutaností, což vede k dosažení nibbány.  

Závěr

Osmá džhána je vrcholem meditační praxe v rámci nehmotných džhán. Tento stav představuje dosažení extrémní jemnosti mysli, kde je vnímání tak slabé, že ho nelze rozpoznat. Přestože osmou džhánu nelze považovat za konečný cíl, její dosažení je důležitým krokem na cestě k osvícení. Umožňuje meditujícímu prohloubit odpoutanost, rozvinout hlubokou moudrost a připravit mysl na překročení všech podmíněných stavů, což je nezbytné pro plné osvobození od utrpení.