78.3 TŘETÍ DŽHÁNA: ROVNOVÁHA A HLUBOKÝ KLID

 _

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_

OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_

Třetí džhána představuje pokročilý stupeň meditativního pohlcení v buddhistické praxi. Je charakterizována hlubokým klidem, rovnováhou a osvobozením od intenzivní radosti, která dominovala nižším džhánám. Tento stav je bránou k jemnějším úrovním meditace, kde se mysl přibližuje k naprosté vyrovnanosti a nezávislosti na smyslových či emocionálních podnětech.

Co je třetí džhána?

Třetí džhána je definována jako stav, ve kterém se mysl oprostí od přilnutí k radosti (píti), která byla klíčovou složkou druhé džhány. Místo toho je zde přítomné:

- Sukha: Jemné štěstí a vnitřní uspokojení, které pramení z klidu a stability mysli.

- Upekkhá: Rovnováha a vyrovnanost mysli, kdy se meditující nekloní k žádným emocím ani zážitkům.

- Jednobodová koncentrace: Dokonalé spojení mysli s předmětem meditace bez rozptylování.

Tento stav je přechodem od dynamického prožitku radosti k jemnější a klidnější úrovni štěstí, která není spojena s vnějšími ani emocionálními faktory.

Přechod do třetí džhány

Přechod z druhé do třetí džhány nastává, když meditující rozpozná, že radost (píti), jakkoli příjemná, je stále formou hrubého prožitku, který narušuje hlubší klid. Uvědomí si, že přilnutí k této radosti může být překážkou pro dosažení vyšších stavů mysli. Opuštěním píti se mysl stává ještě klidnější a stabilnější, což umožňuje prožitek jemného štěstí (sukha) a rovnováhy (upekkhá).

Význam třetí džhány

Třetí džhána hraje klíčovou roli v rozvoji meditativní praxe, protože:

1. Prohlubuje rovnováhu mysli: Rovnováha (upekkhá) je zásadní kvalita pro buddhistickou praxi. Umožňuje meditujícímu udržet stabilitu a klid i tváří v tvář vnějším vlivům.

2. Připravuje na vyšší stavy: Třetí džhána je mostem k ještě jemnějším meditativním stavům, kde klid mysli přechází do naprosté neutrality a vyrovnanosti.

3. Přispívá k rozvoji vhledu: Ve stavu třetí džhány si meditující může hluboce uvědomit pomíjivost, neuspokojivost a ne-já všech prožitků, protože jeho mysl je stabilní a neovlivněná rušivými emocemi.

Praktický dopad na život

Pravidelné zažívání třetí džhány má hluboký dopad na každodenní život meditujícího. Mezi klíčové přínosy patří:

- Větší emocionální stabilita: Meditující se stává méně náchylným k výkyvům nálad a vnějším podnětům, což zlepšuje schopnost zvládat stres a konflikty.

- Jemné a trvalé štěstí: Štěstí pramenící z třetí džhány je vnitřní a nezávislé na vnějších okolnostech, což poskytuje meditujícímu hluboký pocit naplnění.

- Rozvoj rovnováhy v jednání: Meditující přenáší vyrovnanost (upekkhá) do každodenních situací, což podporuje laskavost, trpělivost a schopnost jednat s jasností a moudrostí.

Třetí džhána na cestě k osvícení

Z pohledu buddhismu je třetí džhána důležitým krokem na cestě k osvobození. Připravuje mysl na opuštění i těch nejjemnějších forem štěstí, což je nezbytné pro dosažení vyšších stavů meditace a nakonec i osvícení. Meditující si ve třetí džháně uvědomuje, že i jemné štěstí (sukha) je podmíněné a tudíž pomíjivé. Toto pochopení posiluje touhu po úplném osvobození od všech forem utrpení.

Závěr

Třetí džhána představuje hluboký posun od dynamických emocí k jemné rovnováze a klidu. Je klíčovým milníkem na buddhistické cestě, kde meditující rozvíjí stabilitu a jemné štěstí nezávislé na vnějších podmínkách. Tento stav nejen prohlubuje meditativní praxi, ale také obohacuje každodenní život, přináší větší klid a vyrovnanost. Buddha tento stav považoval za důležitou fázi na cestě k osvícení, která umožňuje meditujícímu postupně opouštět veškeré připoutanosti a dosáhnout konečného osvobození.