OBRÁZEK - VADŽRAJOGÍNKA

OBRÁZEK - VADŽRAJOGÍNKA
Obrázek AI ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

TRANSLATE

STRÁNKY



STRÁNKY

STRÁNKY - PROJEKTY


Prohledat tento blog



VYBRANÝ PŘÍSPĚVEK

1.1 RITUÁL SUN AEON SUN

_ TEXT: Aeonsun _ Pro ritualizování meditace /// je komentář /// ZAČÁTEK RITUÁLU Třikrát  zlehka  tleskni  dlaněmi o sebe AKTIVACE /// začát...


OBLÍBENÉ PŘÍSPĚVKY - POSLEDNÍCH 7 DNÍ


PŘÍSPĚVKY

úterý 26. listopadu 2024

78.4 ČTVRTÁ DŽHÁNA: VRCHOL KLIDU A ROVNOVÁHY

_

TEXT:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI

_


OBRÁZEK:

Umělá Inteligence ChatGPT od OpenAI pomocí DALL·E 3

_


Čtvrtá džhána je v buddhistické tradici považována za vrchol meditativního pohlcení na úrovni hmotného světa. Tento stav představuje dokonalou rovnováhu a absolutní klid mysli, zbavený jakékoli emoční turbulence, a je branou k ještě hlubším meditačním stavům, které překračují hmotnou realitu. Ve čtvrté džháně se mysl oprostí od jakékoliv formy štěstí nebo radosti, které byly charakteristické pro nižší džhány, a dosáhne stavu čisté vyrovnanosti a jasnosti.



Charakteristiky čtvrté džhány


Čtvrtá džhána je definována několika klíčovými vlastnostmi, které ji odlišují od předchozích stupňů:

- Upekkhá: Dokonalá rovnováha a vyrovnanost mysli. Ve čtvrté džháně je upekkhá dovedena k nejvyšší možné čistotě, kdy mysl zůstává neovlivněná žádnými vjemy nebo pocity.

- Sattiparišuddhi: Absolutní čistota všímavosti. Meditující je plně přítomný a uvědomělý, bez jakékoliv rozptylující aktivity.

- Jednobodová koncentrace (ekagga-citta): Mysl je dokonale soustředěná na zvolený objekt meditace, bez nejmenšího narušení.


Tento stav je označován za dokonale neutrální – není zde radost ani utrpení, ale čistá rovnováha a klid.



Přechod do čtvrté džhány


Přechod do čtvrté džhány nastává, když meditující opustí jemné štěstí (sukha), které bylo klíčovou složkou třetí džhány. Meditující si uvědomuje, že i toto jemné štěstí je stále formou připoutanosti, a zaměří se na rozvoj vyrovnanosti (upekkhá) a čisté všímavosti (sati). Tím se mysl stabilizuje na úrovni, která není ovlivněna žádnými emocemi ani podmíněnými stavy.



Význam čtvrté džhány


Čtvrtá džhána má zásadní význam v buddhistické praxi z několika důvodů:

1. Dokonalá stabilita mysli: Ve čtvrté džháně je mysl absolutně klidná, což poskytuje ideální podmínky pro rozvoj vhledu (vipassaná).

2. Odpojení od smyslových a emočních vazeb: Tento stav pomáhá meditujícímu rozvíjet schopnost neulpívat na žádných prožitcích, ať už příjemných či nepříjemných.

3. Brána k nadsvětským stavům: Čtvrtá džhána slouží jako základ pro dosažení nehmotných džhán (arúpa džhán) a hlubokého pochopení pravé povahy reality.



Praktické přínosy čtvrté džhány


Zatímco čtvrtá džhána je hlubokým meditačním stavem, její účinky se promítají i do běžného života meditujícího. Mezi hlavní přínosy patří:

- Nezávislost na emocích: Meditující se stává méně ovlivnitelným negativními i pozitivními emocemi, což přináší větší stabilitu v náročných situacích.

- Jasnost mysli: Dokonale čistá mysl umožňuje lepší rozhodování a hlubší vhled do každodenních situací.

- Rozvoj rovnováhy: Vyrovnanost (upekkhá) se přenáší do všech aspektů života, což podporuje harmonii a klid.



Čtvrtá džhána a cesta k osvícení


V buddhistickém učení je čtvrtá džhána klíčovou fází na cestě k osvícení. Ve stavu dokonalé rovnováhy a čistoty mysli je meditující schopen hluboce prozkoumat a pochopit základní principy reality: pomíjivost (aničča), neuspokojivost (dukkha) a ne-já (anattá). Toto uvědomění je zásadní pro dosažení osvobození od utrpení. Buddha často odkazoval na čtvrtou džhánu jako na ideální základ pro rozvoj nadsvětské moudrosti a pro dosažení nirvány.



Závěr


Čtvrtá džhána představuje vrchol meditativní praxe na úrovni hmotného světa. Je stavem dokonalé vyrovnanosti a čistoty mysli, který umožňuje meditujícímu odpoutat se od všech emočních vazeb a plně se soustředit na pochopení hlubších pravd existence. Tento stav nejen prohlubuje vnitřní klid a harmonii, ale také připravuje mysl na nadsvětské stavy, které vedou k osvícení. Buddha čtvrtou džhánu popisoval jako základnu pro dosažení konečného osvobození, čímž zdůrazňoval její zásadní význam na cestě k duchovní transformaci.




Žádné komentáře:

Okomentovat