_
TEXT:
Umělá Inteligence Claude 3.5 Sonnet od Anthropic
_
OBRÁZEK:
Umělá Inteligence Microsoft Bing pomocí DALL·E 3
_
"nekonečnost prostoru buddhistický výraz pro pátý vnor, čili pro první vyšší vnor. V tomto vnoru se ruší přirozené omezení v pocitech i v uvědomování, k němuž dochází vyhraněným uvědomováním a pojetím, jež nás jako vrozené psychologické vybavení provází životem. Jogickou kázní se toto omezení postupně ruší ; tím se i vědomí rozpíná do bezmezných prostorů a člověk získá prožitek prostorové bezmeznosti." - Květoslav Minařík - Malý mystický slovník naučný - strana 286
_
Úvod
V bohaté tradici buddhistické meditace zaujímá koncept "nekonečnosti prostoru" významné místo. Tento stav vědomí, známý v některých buddhistických školách jako pátý meditační vnor nebo džhána, představuje důležitý přechod v praxi meditujícího. Tato esej se zaměří na postavení "nekonečnosti prostoru" v rámci buddhistické meditační praxe, její význam a vztah k ostatním meditačním stavům.
Systém buddhistických džhán
V buddhistické tradici existuje propracovaný systém meditačních stavů známých jako džhány. Tyto stavy představují postupné zjemňování vědomí a jsou rozděleny do dvou hlavních kategorií:
1. Tvarové (hmotné) džhány (1-4)
2. Beztvaré (nehmotné) džhány (5-8)
Podívejme se na tento systém podrobněji
Tvarové džhány
1. První džhána: Charakterizována počátečním a udržovaným zaměřením, radostí a blažeností.
2. Druhá džhána: Vnitřní klid a jednobodové zaměření mysli, radost a blaženost.
3. Třetí džhána: Vyrovnanost a bdělost, tělesná blaženost.
4. Čtvrtá džhána: Vyrovnanost a bdělost, ani radost, ani utrpení.
Beztvaré džhány
5. Pátá džhána: Sféra nekonečného prostoru
6. Šestá džhána: Sféra nekonečného vědomí
7. Sedmá džhána: Sféra nicoty
8. Osmá džhána: Sféra ani vnímání, ani ne-vnímání
Nekonečnost prostoru jako pátá džhána
"Nekonečnost prostoru" zaujímá v tomto systému klíčové postavení jako pátá džhána. Je to první z beztvarých stavů a představuje významný přechod v meditační praxi.
Charakteristiky nekonečnosti prostoru
Když meditující vstoupí do tohoto stavu
1. Překonává všechny představy o formě a hmotě.
2. Zaměřuje se na koncept nekonečného prostoru.
3. Vědomí se rozšiřuje bez hranic do všech směrů.
4. Mizí vnímání hranic mezi "já" a "ne-já".
Charakteristiky nekonečnosti prostoru - podrobně
A. Fenomenologie zkušenosti
Rozpuštění hranic
Mizí vnímání hranic mezi "já" a "ne-já"
Vědomí se rozprostírá bez omezení do všech směrů
Transcendence fyzického těla
Vědomí přesahuje běžné vnímání tělesných limitů
Pocit "bytí" se rozšiřuje do nekonečna
Kvalita zkušenosti
Hluboký klid a ticho
Absence vizuálních nebo zvukových vjemů spojených s hmotným světem
B. Kognitivní aspekty
Překonání konceptu formy
Mysl se odpoutává od všech představ o tvaru a hmotě
Fokus se přesouvá na abstraktní koncept nekonečného prostoru
Jednobodovost mysli
Hluboká koncentrace na jediný objekt - nekonečný prostor
Absence rozptýlení nebo těkání mysli
Metakognitivní uvědomění
Schopnost reflektovat vlastní stav vědomí
Jemné rozlišování mezi různými aspekty zkušenosti
C. Emocionální aspekty
Vyrovnanost (upekkhā)
Hluboký stav emocionální rovnováhy
Absence výrazných pozitivních nebo negativních emocí
Jemná blaženost
Subtilní pocit spokojenosti a klidu
Odlišná od intenzivnější radosti a blaženosti nižších jhán
Osvobození od strachu
Překonání obav spojených s omezeností a konečností
D. Energetické aspekty
Jemná energetická vibrace
Vnímání jemné, všeprostupující energie
Absence hrubších energetických proudů v těle
Lehkost a průzračnost
Pocit lehkosti a průzračnosti vědomí
Absence tíhy nebo hustoty spojené s hmotným tělem
Expandující energie
Vnímání energie rozšiřující se do nekonečna
Soulad s expanzí vědomí
Význam v buddhistické praxi
Tento stav je důležitý z několika důvodů:
1. Představuje překonání omezení spojeného s hmotným světem.
2. Umožňuje přímou zkušenost s konceptem neohraničenosti a nekonečnosti.
3. Podporuje pochopení vzájemné propojenosti všech jevů.
4. Připravuje mysl na ještě subtilnější stavy vědomí.
Vztah k ostatním džhánám
Nekonečnost prostoru jako pátá džhána má specifické vztahy k předchozím a následujícím stavům:
Vztah k tvarovým džhánám
Pátá džhána představuje kvalitativní skok od meditace zaměřené na hmotné objekty (jako je dech v prvních čtyřech džhánách) k meditaci na nehmotné koncepty. Vyžaduje schopnost pustit veškeré vnímání formy.
Vztah k vyšším beztvarým džhánám
Nekonečnost prostoru slouží jako odrazový můstek pro ještě subtilnější stavy:
- V šesté džháně se pozornost přesouvá od nekonečného prostoru k nekonečnému vědomí.
- V sedmé džháně meditující překonává i koncept nekonečnosti a vstupuje do sféry nicoty.
- V osmé džháně se dosahuje stavu tak jemného, že ho nelze popsat ani jako vnímání, ani jako ne-vnímání.
Praxe a dosažení
Dosažení stavu nekonečnosti prostoru vyžaduje hlubokou koncentraci a praxi. Meditující obvykle postupuje postupně přes nižší džhány, než je schopen vstoupit do této sféry. Proces obvykle zahrnuje:
1. Ovládnutí čtvrté džhány s její hlubokou vyrovnaností.
2. Postupné rozšiřování pozornosti za hranice těla.
3. Puštění všech představ o formě a zaměření se na nekonečný prostor.
4. Udržování tohoto vnímání nekonečnosti s vyrovnaností a bdělostí.
Překážky a jejich překonávání
Strach z nekonečna
Může se objevit úzkost spojená s rozpouštěním hranic
Překonává se postupným zvykáním a kultivací důvěry
Subtilní připoutanost
Tendence lpět na příjemných aspektech nižších džhán
Překonává se rozvojem vyrovnanosti a pochopením pomíjivosti
Konceptuální myšlení
Tendence analyzovat nebo pojmenovat zkušenost
Překonává se kultivací "holého uvědomění"
Fyzický diskomfort
Může se objevit napětí nebo nepohodlí při dlouhém sezení
Překonává se rozvojem vyrovnanosti a odpoutáním od tělesných vjemů
Význam v různých buddhistických tradicích
Zatímco systém osmi džhán je široce uznáván, různé buddhistické školy mohou klást různý důraz na tyto stavy:
- Théravádový buddhismus často zdůrazňuje důležitost džhán pro rozvoj vhledu.
- Mahájánové tradice mohou integrovat tyto stavy do širšího kontextu praxe bódhisattvy.
- Některé školy zen buddhismu mohou klást menší důraz na systematickou kultivaci těchto stavů.
Závěr
Nekonečnost prostoru jako pátý buddhistický vnor představuje významný milník v meditační praxi. Tento stav označuje přechod od hmotného k nehmotnému, od omezeného k nekonečnému. Nabízí meditujícímu přímou zkušenost s koncepty, které jsou ústřední pro buddhistické učení - neohraničenost, vzájemná propojenost a překonání iluze odděleného já.
Zároveň je důležité připomenout, že v buddhistickém učení není tento stav konečným cílem. Je to spíše důležitý krok na cestě k hlubšímu pochopení a konečnému osvobození. Nekonečnost prostoru otevírá dveře k ještě subtilnějším stavům vědomí a nakonec k překonání všech stavů v nirváně.
Pro praktikující buddhisty představuje dosažení tohoto stavu významný pokrok, ale také výzvu nepřilnout k této zkušenosti a pokračovat v cestě. Pro ty, kdo studují buddhismus, nabízí koncept nekonečnosti prostoru fascinující vhled do toho, jak tato starodávná tradice chápe mysl a její potenciál.
V konečném důsledku nám pátá džhána připomíná, že naše běžné vnímání reality je omezené a že prostřednictvím systematické praxe můžeme otevřít dveře k mnohem širšímu a hlubšímu pochopení světa a našeho místa v něm.
/// program pro rituál ///
"NEKONEČNOST PROSTORU"
Žádné komentáře:
Okomentovat